Monika Hanková: Phill Niblock na Echofluxx 15

Pozor – následující řádky nejsou věnovány šperku! :-) V odpovědi na Radčinu otázku, co mě zaujalo v Praze right NOW,

tak to bylo rozhodně vystoupení Philla Niblocka v rámci festivalu Echofluxx 15 v pražské Paralelní polis.



Pátý ročník Echofluxx, který je mezinárodním festivalem nových médií, vizuálního umění a experimentální hudby, a jehož uměleckým ředitelem byl pro rok 2015 Dan Senn, přivezl do Prahy kromě českých interpretů mezinárodně uznávané skladatele

z Velké Británie, Polska, Holandska, USA i Austrálie.


niblock 01 copy.jpg

Performance a koncerty se tento rok konaly

v prostoru Paralelní polis v pražských Holešovicích, který je aktuálním projektem skupiny Ztohoven a využívá unikátní prostory v účelně zrekonstruovaném domě, kde naleznete mj. také kavárnu, kde je možné platit pouze internetovou kryptoměnou – bitcoiny, a další zajímavosti.


Samotná akce nabídla to nejprogresivnější ze současné experimentální hudební scény a byla sympatická i věkovou šíří vystupujících. Podobnost v názvu Echofluxx s hnutím Fluxus není náhodná, organizátoři tím reagují

na rezonující ozvěny tohoto hnutí v současném umění. Kurátoři festivalu zvolili organickou kurátorskou metodu, kdy přizvaní umělci navrhují umělce další, resp. ty, s kterými chtějí spolupracovat.

Do Prahy se po roce vrátili i někteří interpreti, které jsme měli minulé léto možnost shlédnout v rámci festivalu Vs. Interpretation v NoD. Tato akce se konala pod taktovkou americké The Agosto Foundation, neziskové organizace

se sídlem v Praze, která se pod vedením Cynthie Plaché zabývá podporou

a prezentací experimentální hudby. Není tedy náhodné, že Agosto podpořilo rovněž Echofluxx 15 a na závěrečném večeru představilo experimentální hudební publikaci „Vs. Interpretation Book.“ Oba dva interpreti, kteří přijali pozvání opět vystoupit v české metropoli, působí v New Yorku. Jedná se o Annie Gosfield „královnu rozladěného industriálního zvuku“ a především zmíněného Philla Niblocka, který je veličinou minimalistické experimentální hudby a jehož osobnost a tvorbu bych tímto ráda příblížila.

Phill Niblock (nar. 1933), americký avantgardní skladatel, audiovizuální umělec a filmař, je stálicí světové experimentální hudby. V Praze jsme ho v poslední době kromě výše zmíněného Vs. Interpretation mohli shlédnut také v rámci festivalu Stimul v divadle Archa před čtyřmi lety společně s Holanďanem Thomasem Ankersmitem. Má ovšem za sebou spolupráci s dalšími čelnými představiteli oboru jako jsou např. Kaspar T. Toeplitz, Eberhard Blum či Petr Kotík. V poslední době jej též můžeme vídat při vystoupení společně s americko-kanadskou video art umělkyní Katherine Liberovskaya, která tvoří vizuální doprovod

k Niblockově hudbě. Z Niblockových videí jmenujme alespoň cyklus „Movement of People Working,“ ve kterém umělec zaznamenává monotónní práce zemědělců třetího světa. Svá CD Niblock vydává na respektovaném labelu Touch, v roce 2006 se objevil

na coveru prestižního hudebního časopisu Wire (UK). Od roku 1971 do roku 1998 vyučoval na The City University of New York.


Phill Niblock je opravdovým výzkumníkem na poli experimentálního minimalistického zvuku, jehož kvality zkoumá již bezmála padesát let. Byl a nadále zůstává nadšeným průkopníkem tzv. drone music, se kterou přišel do kontaktu již v polovině

60. let. Ve svých hlučných setech postupně rozvíjí jeden jediný zvuk v minimalistických plochách a tato hluková clona, dosahující mnohdy až fyzicky nepříjemné, znepokojující síly, může být ve výsledku vlastně úžasnou transcendentální meditací složenou z mikrotónů. Aby bylo jasno – Niblockovy skladby uchu rozhodně nelahodí a jako takové nejsou určeny pro každého, je třeba znát alespoň minimálně kulturní kontext. Jak se lakonicky vyjádřil recenzent amerického hudebního magazínu Brainwashed: „Lord let Phill fuck your mind completely!“ Co k tomu dodat?


Více než hodinový set, v rámci kterého Phill Niblock v Holešovicích předvedl tři skladby, jen potvrdil výše zmíněné řádky

o jeho neochvějném postavení v oboru. Nezaměnitelný sound, doplněný experimentálními videi převážně s přírodními sceneriemi, zapůsobil ohromnou zvukovou silou a diváka vrhl do jakéhosi bezčasí, které člověk při poslechu jeho skladeb zažívá. Zážitek rezonuje v nitru ještě dlouhou dobu po skončení performance. Je více než zřejmé, že mladí adepti elektronické hudby a tzv. noisemakers o dvě generace mladší, se stále mohou inspirovat nejen technikou, ale dovolím si tvrdit, i existenciálním rozměrem jeho skladeb.


Phill Niblock provozuje Experimental Intermedia, což je název jak pro samotnu nadaci, jejímž je ředitelem, tak pro prostor, kde nadace sídlí. Jedná se o klasický newyorský downtown loft, nacházející se na křižovatce SoHo, China Town a Little Italy, místo s nezaměnitelnou atmosférou New Yorku raných 70. let 20. století. Nadaci založila nedávno zesnulá choreografka a tanečnice Elaine Summers.V roce 2013 Experimental Intermedia oslavila čtyřicet pět let své existence, jak jinak než řadou koncertů a performance, které se konaly přímo v Experimental Intermedia stejně jako zhruba tisícovka předchozích. EI vydává CD pod vlastním labelem XI Records a paralelní evropskou pobočku má v Gentu (Belgie).


V rámci retrospektivy k Phillovým 80. narozeninám (2013) se v Anthology Film Archives, NY (mimochodem mém vůbec nejoblíbenějším newyorském kině) konala retrospektiva jeho děl. Představen byl též intimní dokument 70+70+1: Seventy one Sides of Phill Niblock, umělecký portrét a zároveň pocta umělci, ve kterém kolegové z branže a přátelé vyjadřují, co pro ně Phillova hudba znamená, jak je ovlivnila jeho tvorba, osobnost nebo obojí. Hlavní retrospektiva se však konala

v Contemporary Art Centre v Lausanne (Švýcarsko).

V této souvislosti je dobré zmínit, že ke svým kulatým narozeninám si skladatel nadělil bezmála pětisetstránkovou

anglicko-francouzskou monografii s názvem Working Title s osmi hodinami filmového materiálu na dvojitém DVD, kterou je možné více než doporučit.


Phill Niblock tráví podstatnou část roku na turné po světě a musíte mít štěstí, abyste ho v New Yorku vůbec potkali. Nyní skoro dvaaosmdesátiletý Niblock již z České republiky odcestoval směr Belgie a jak se mi svěřil, v druhé polovině roku ho mj. čeká Brazílie a Šanghaj. Ještě předtím se však vrátí na skok do ČR, tentokrát jako lektor do Ostravy na Institut Ostravské dny 2015. Energický umělec je stále velmi produktivní, jen za minulý rok napsal čtrnáct nových skladeb,

takže rozhodně je se na co těšit. Doufejme, že ještě spoustu dalších let bude moci tento propagátor „jiné“ hudby cestovat

z jednoho konce světa na druhý a šířit tak poselství drone music a meditativního hluku.

Phil Nibloc02 copy.jpg

Závěrem mohu jen konstatovat, že mě neskutečně těší, že bylo opět možné zažít trochu svěží newyorské downtown music scene atmosféry v Praze a znovu osobně potkat tohoto výjimečného umělce a člověka.

--

V souvislosti s prostorem Experimental Intermedia doporučuji ke zhlédnutí krátký dokument „Loft Chronicles“ autora Fredericka Bernase:

http://www.thewire.co.uk/video/watch-an-exclusive-video-about-phill-niblock/o=44